TRUHLÁŘSKÉ LISTY - 12.ročník - 8/2004

Ozdobné lišty místo sádrového štuku

Vpravo je pouze textová část článku, vlevo si můžete po kliknutí na zmenšeniny prohlédnout i obě strany časopisu s fotografiemi.












Většina z televizních diváků, kteří alespoň občas sledují některý z filmů či „nekonečných" seriálů z amerického prostředí a obdivuji bohatou reliéfní výzdobu tamních domů, si určete neuvědomuje, že nejde o klasickou štukaturu provedenou speciální omítkou s příměsi mramorové moučky nebo sádry, ale o kombinaci různě profilovaných a zdobených dřevěných lišt, navíc vyráběných poměrně levným způsobem formou takzvaného vytlačování ornamentů. Když si představíme, že v této oblasti se celé domy staví většinou ze dřeva a sádrokartonu, pak je to vcelku pochopitelné, nicméně i my jsme si tuto skutečnost plně uvědomili až po návštěvě u Karla Dvořáka a Lubomíra Pelikána (dřevomodeláře a truhláře) z Černé Hory, kteří takové lišty, určené k olemování oken, dveří, podlah, stropů atd. stejným způsobem vyrábějí pro použití v tuzemsku. Iniciátorem výroby je pan Dvořák, který se s ní seznámil v USA, kde za minulého režimu 14 let žil a kde, jak už jsme naznačili, se tyto lišty nebo z nich zhotovené soubory nepoužívají jen za účelem zakrytí případných trhlin ve spojnicích mezi stěnami a stropem či podlahou, ale slouží zejména jako dekorační prvky pro pozvednutí celého interiéru a jeho sladění se stylovým nábytkem. „Když jsem při několika návštěvách doma viděl spoustu popraskaných ,sádrokartonovych' místností nebo stylový nábytek umístěný v holých bílých bytech či kancelářích, řekl jsem si, že se budu i po návratu do Čech těmito lištami živit, ale ne už jejich montáží, nýbrž výrobou, protože tímto způsobem je zde nikdo nevyráběl," představil Karel Dvořák svůj podnikatelsky záměr a dále pokračoval: „K tomuto účelu jsem si ještě v Americe nechal na zakázku vyrobit speciální stroj a několik raznic s různými dekory, pomocí nichž se ornamenty do dřeva lisují." Dekorativní lišty se vyrábějí z čistého lipového dřeva. „Základním materiálem jsou fošny, které se po vysušení na 8 až 10 % vlhkosti rozřežou na přířezy, jež zhruba odpovídají průřezům daného typu lišty. Poté se nejprve na čtyřstranné frézce zhotoví základní profil, který přibližně odpovídá tvaru zvolené raznice, která do něj následně vytlačí dezén. Vlastní vytlačování ornamentů probíhá kontinuálně na již zmíněném speciálním stroji a je prováděno za vysokého tlaku a teploty. Nastavení konkrétních hodnot rychlosti a tlaku je závislé na členitosti, šířce a hloubce dezénu a výrazně ovlivňuje kvalitu, stejně jako správné nastavení sklonu raznice a její dokonalé prohřátí," doplnil Dvořák. Raznice je totiž základem celého stroje, neboť kromě lisování ornamentů zajišťuje i posuv profilu a současně také ohřívá jeho povrch, čímž dojde k zplastičtění dřeva, které pak nepraská. Z tohoto důvodu je raznice uložena na hnané hřídeli a průběžně zahřívána pomocí dvou propanbutanových hořáků. Podle Dvořáka lze tímto způsobem vyrobit v podstatě jakoukoliv rozměrově neomezenou lištu, s tím, že při kombinaci dvou a více dezenů se musí každý provádět samostatně po předchozí výměně raznice. S kolegou Pelikánem ale standardně vyrábějí lišty v tloušťkách od 3 mm do 20 mm a v šířkách od cca 15 mm do 100 mm. Dodávají je bez povrchové úpravy a v délkách do 4 m odstupňovaných po 10 centimetrech. „Masivnější lipové lišty mohou být použity samostatně, slabší a užší buď ve vzájemné kombinaci s masivnějšími nebo je lze jako dekor vsadit do větších soklových či stropních obkládacích prvků zhotovených z jiných dřevin. Někteří z kolegů nábytkářů je používají také jako dekorační prvky pro dozdobení korunních říms, dvířek apod.," upřesnil a dodal, že při patřičné povrchové úpravě je lze aplikovat nejen do interiéru, ale i do i exteriéru. Pokud se lišty moří, doporučuje se provést tento proces dvakrát ručně štětcem, aby se dekorativnost ještě více zdůraznila. „Po prvním namoření se lišty nalakují. Po zaschnutí laku se ornament znovu namoří a po Krátkém zavadnutí se povrch dekoru setře tak, aby druhá vrstva mořidla zůstala jen v nepřístupných místech, které tak zůstanou o poznání tmavší. Poté se lišty znovu nalakují," uvedl Dvořák, který se svým kolegou někdy lišty i montuje. Pokud se lišty používají pro imitaci klasické bíle štukatury, doporučuje se nejprve aplikovat syntetický základ, který se překryje dvěma až třemi vrstvami pololesklého akrylátu.